Náš příběh
Náš příběh se začal psát v Olomouci v období „covidu“ v roce 2020. Bylo mi 21 let a studovala jsem na univerzitě v USA. Díky globálním omezením jsem se musela v březnu narychlo vrátit do ČR. Po pár měsících byly povoleny první sportovní aktivity a v květnu se konal první golfový turnaj v rámci olomouckého klubu. Den před turnajem mi Tom napsal na Instagram, aby se ujistil, že kvůli hlášenému dešti nezrušíme naši účast na golfovém turnaji – měli jsme totiž hrát společně s mým tátou. Když zpráva přišla, seděli jsme s tátou a mamkou v autě a na klíně drželi naše nové štěňátko Thorečka. Hned jsem se táty vyptávala, kdo ten kluk vůbec je, protože již spolu dříve společně hráli. Táta zahlásil, že je zhruba ve věku mého bráchy, takže kolem šestadvaceti. (seknul se pouze o 9 let :-D)
Na turnaji jsem sice Tomovi (podle očekávání) celkem natrhla triko, ale on se nevzdal. Před hrou se se mnou vsadil o 3 stovky, které samozřejmě prohrál. Místo kapitulace mě ale hned po hře pozval na odvetu další den. Takhle jsme spolu hráli pět dní v kuse… Tom sice každý den prohrál, ale v pátek, když začalo pršet a jemu došly peníze :-), mě místo na golf pozval na rande. A tak začal náš příběh a od té doby už hrajeme jako jeden tým.
Náš příběh zasnoubení
15. listopadu 2025O ruku mě Tom požádal 15. 11. 2025 a bylo to pro mě obrovské překvapení. Tom nosil prstýnek v kapse už několik měsíců a hledal to správné místo a čas. Nakonec se zrodil lstivý plán, do kterého se zapojili i naši kamarádi Terka s Matym, kteří si moc přáli, aby žádost o ruku proběhla v rámci jejich svatby a vše s Tomem do detailu připravili. Vzhledem k tomu, že týden předtím jsme byli shodou okolností na jiné svatbě, kde jsem prohlásila, že žádat o ruku při této příležitosti se moc nehodí, protože ten den patří novomanželům. Osud (a Tom) to ale vymyslel jinak. Díky jejich spiknutí a Tomově odvaze to byl neskutečně kouzelný, dojemný a nezapomenutelný moment!
